fotograficky.guru

Jedním ze zadání v naší facebookové skupině 52 fototýdnů bylo téma ČAS a objevil se tam tento snímek.

Foto: © Marie Poláčková

Znám to místo, kdysi dávno jsme tudy občas chodívali na vycházky a výlety kolem vody směrem na Bílovice. Dalším důvodem je to, že je to kus historie (tentokrát budova staré sokolovny), která za chvíli zmizí – je dobré tyto věci zaznamenat, dokud to ještě jde. Navíc jsme právě dokončili knihu o urban fotografii, o fotografování opuštěných míst. A konečně, autorka fotografie se zmínila o problému: pořídit fotografii s rozmazanou vodou, tj. o fotografování natolik dlouhým expozičním časem, aby se tekoucí voda rozmázla do kouřového vzhledu. Hlavním důvodem bylo fotografování kompaktním fotoaparátem, který nedovolil zaclonit objektiv na více než f/8 a tím byla omezena možnost dostatečného prodloužení času expozice.

K řešení tohoto problému se dostanu později v seriálu článků o pohybu a expozičním čase na jiném místě.

Protože mě ta fotografie zaujala, vypravil jsem se prohlédnout si místo fotografování a podívat se, zda se nedá snímek vyfotografovat trochu jinak a co se dá udělat s tou tekoucí vodou.

Fotografie je pořízena z levého břehu řeky Svitavy z místa mezi mostem a splavem v Obřanech (část Brna). Břeh je v podstatě tvořen křovím a stromky porostlým velmi úzkým, prudce se svažujícím pruhem mezi chodníkem a kamennou stěnou nad vodní hladinou. Všude překáží větve s výjimkou jednoho nebo dvou míst – a z jednoho z nich byla uvedená fotografie pořízena.

Na snímku mi trochu vadí několik věcí: možná až příliš velký negativní prostor v levé dolní čtvrtině. Výrazná linie splavu ukazuje někam za sokolovnu. Vlevo je několik nezajímavých budov. Kostelík nahoře je schován za stromem.
To místo je na fotografování hodně obtížné, je nebezpečné pohybovat se na příkrém a zelení porostlém svahu nad vodou. Našel jsem ale jakýsi průhled a pořídil několik záběrů pro poskládání vertikálního panoramatu.

Využil jsem i malý ostrůvek a díky změně místa fotografování jsem posunul jinam kostelík. Podařilo se mi zbavit se okolních budov, ale přišel jsem o výrazný detail okraje střechy proti čisté obloze, který je na původní fotografii. Kvůli křoví a stromkům ve výhledu jsem nemohl záběr udělat širší – potřeboval bych přidat místo na obě strany sokolovny.

Při dalším hledání jsem objevil ještě jedno místo – úzký průhled ve vidlici na dvě části rozděleného kmenu stromu (každý z kmenů skoro metr a půl v průměru a mezera mezi nimi tak na 30 cm). Bylo komplikované dostat se tam s fotoaparátem, protože ve škvíře mezi kmeny mohl být buď fotoaparát a pouze jedna ruka, nebo obě ruce, ale bez fotoaparátu. Nakonec jsem použil fotoaparát na stativu se středovou tyčí sklopenou do vodorovné polohy a vysunutou vidlicí co nejdál za strom. Stativ jsem zafixoval stahovacím popruhem s ráčnou. I přes tato opatření byla obsluha fotoaparátu velmi komplikovaná, ale podařilo se mi udělat několik snímků.

Příprava všeho pro pořízení snímku trvala asi hodinu, vlastní fotografování (několik expozičně odstupňovaných fotografií) bylo záležitostí asi 5 minut.

V době, kdy jsem fotografoval, byl protější břeh plný aut rybářů a výletníků. Nejsem se snímkem spokojen, i když se mi podařilo zahrnout do něj další z místních objektů: železniční most. Budu se tam ještě chtít vrátit a pořídit snímek za trochu jiných světelných podmínek, případně i bez zaparkovaných automobilů, a hlavně s hedvábně rozmazanou vodou.

První zamyšlení nad fotografií si můžete přečíst zde.