fotograficky.guru

Začínat se má od základů. A ve světě portrétní fotografie existuje několik základních stylů svícení, které by měl znát opravdu každý fotograf.

Jakmile je zvládnete a dostatečně si vyzkoušíte, jak kdo vypadá v každém z těchto osvětlení, můžete se vrhnout na další experimentování, přidávat další světla, porušovat všechna známá pravidla a tak dále. Nebudu se tu příliš rozepisovat o technickém vybavení, nastavení fotoaparátu a podobně, zaměřím se hlavně na světlo.

Co potřebujete k tomu, abyste si následujících šest základních portrétních svícení mohli vyzkoušet? Stačí vám jeden světelný zdroj, je jedno, zda to bude záblesk, trvalé světlo nebo jen okno (na severní polokouli je nejlepší okno směřující na sever – z něho totiž přichází nejjemnější světlo, více o tom třeba někdy jindy). Pomocí světla z tohoto jediného světleného zdroje budeme na tváři modelky vytvářet různé vzory stínů a osvětlených ploch. Společně s lehkým drobným natočením hlavy tak dostaneme šest naprosto odlišných vzhledů portrétního snímku.

(Upozornění na začátek: Fotografie berte spíše jen jako ilustrační. Jsou plné neduhů a chyb – na ty se podíváme zase jindy – tentokrát slouží jen k nastínění efektu různých osvětlení.)

Motýlkové svícení

I našinec se občas setká s anglickým termínem „butterfly ligtning“. Proč motýl? Je to kvůli tvaru stínu, který tento druh svícení vytváří pod nosem fotografované osoby. Svítíme na ni shora přímo zepředu, asi pod úhlem 45 stupňů, tak, aby se pod očima nevytvářely tmavé kruhy.

Základní motýlkové svícení s výraznými stíny pod krkem.

Pokud je stín na krku (a pod očima) příliš výrazný, můžete si zde pomoci například odraznou deskou, kterou může podržet sama modelka.

Modelka drží odraznou desku přímo pod okrajem snímku.

Pozor si musíte dát hlavně na uši, pokud nejsou zakryté vlasy. Využívá se v módní a glamour fotografii. Toto světlo je velice lichotivé především pro ženy. Čelní osvětlení totiž vyhladí pleť a drobné nerovnosti, pupínky a vrásky nebudou tolik vidět.

Zde je jasně vidět na pleti rozdíl mezi bočním (vlevo) a čelním (vpravo) svícením.

Boční svícení

V angličtině se mu říká „split lightning“, což by se dalo s přivřenýma očima a trochou vůle přeložit jako dělené nebo půlené svícení. Anglický název napoví, že pomocí tohoto osvětlení rozdělíme vlastně tvář na dvě poloviny – osvícenou a zastíněnou. Český název boční svícení zase popisuje, jakýmže světlem tohoto efektu dosáhneme.

Ostré boční svícení.

V tomto případě stálo světlo po pravé ruce modelky. Pokud si představíme scénu jako ciferník budíku, pak modelka stojí ve středu hodin, my fotíme ze šesté hodiny a světlo stálo na hodině deváté.

Toto svícení je velmi dramatické a hodí se především k portrétům mužů, sportovcům, umělců nebo drsných businessmanů. Jak jsem ale už psal v úvodu, pravidla jsou od toho, aby se porušovala.

Rembrandtovské svícení

Pokud se podíváte na Rembrandtovy portréty, uvidíte, že rád maloval právě v tomto osvětlení, které si pak přivlastnilo jeho jméno. Charakteristickým znakem je světelný trojúhelníček, který se vytvoří pod okem na jinak zastíněné tváři portrétovaného člověka. Dobře je to vidět například na Rembrandtově autoportrétu.

Rembrantův autoportrét, všimněte si hlavně světelného trojúhelníku.

Stejný trojúhelník najdete i ve tváři modelky.

Modelku osvětlujeme asi pod úhlem 45 stupňů (takže podle našeho hodinového rozložení, kdy fotíme ze šesti hodin modelku ve středu ciferníku, by světlo bylo asi na půl osmé, nebo půl páté). Svítíme z jemného nadhledu.

Musíte si dát pozor na to, abyste neutopili ve stínu oko na odvrácené straně tváře. Pokud by se na něj nedostalo světlo, bylo by podivně mrtvolné a portrét by nepůsobil dobře. Také si dejte pozor, na modely s velmi malým nosíkem, bude pak velmi obtížné stínem z nosu světelný trojúhelník uzavřít. Rembrandtovské svícení je velmi dramatické, může být až lehce pochmurné a hodí se spíše pro muže. A stejně jako předtím platí, že všechno co jsem napsal, je pouze pravidlo, které můžete dle libosti porušovat.

To by pro dnešek stačilo, na zbytek se podíváme v příštím článku.