fotograficky.guru

Hledáte inspiraci? Pojďme se podívat na velmi zajímavé fotografie jedné soutěže, o které jste třeba neslyšeli – Wildlife Photographer of the Year (zkusme to přeložit jako Divoká příroda – fotograf roku).

Minulý týden jsem psal o vyhlášení české soutěže Czech Press Photo a tento se podíváme zase do ciziny. Londýnké Natural History Museum – NHM a BBC Worldwide pořádalo už 49. ročník této soutěže. Galerii se spoustou fotografií najdete přímo na webu NHM a určitě stojí za to si na pár minut sednout a fotografie prohlédnout. Za sebe mohu říct, že z některých fotografií jsem byl opravdu unesen, a kdyby to bylo do Londýna jen o kousek blíž (nebo jen o něco levněji), určitě bych se na výstavu těch nejlepších snímků přišel podívat osobně. Co je mi známo, nejedná se bohužel o putovní výstavu, takže tentokrát neutřeme jenom my ne-Pražáci, ale všichni, kterým se nepodaří dostat do metropole na Temži do 23. března 2014. No nevadí, zkusme se podívat alespoň na pár těch nejlepších snímků pěkně na monitoru.

Začneme netradičně fotografií, kterou jsem použil na titulku článku. Její název je Mother’s little headfull (Maminka toho má nad hlavu) a autorem je Udayan Rao Pawar. Při sledování líhnoucích se gaviálů indických, k mladým plazům připlula v jednom okamžiku dominantní samice a několik malých plazů se na jí nalodilo na hlavu. Možná vás nebude zajímat, že gaviálové jsou ohrožený druh, jehož posledním útočištěm je řeka Chambal v Indii, mohlo by vás ale zajímat, že fotografie byla pořízena Canonem EOS 550D se 100–400mm objektivem. Expoziční hodnoty 1/400 sekundy, clona f/13 a ISO 1600.

Druhá fotografie, kterou zde zmíním, je Lucky pounce (Šťastný skok) od Connora Stefanisona. Sám autor snímku říká, že nejtěžší bylo odhadnout moment, kdy se liška rozhodne skočit. Na této fotce je také zajímavé to, že jí nepředcházela noc strávená v maskovaném spacáku pod širým nebem a hodiny vyčkávání. Connor Stefanison jel do Yellowstonského národního parku fotit. Nejen zvěř, ale také krajiny. Při jízdě autem uviděl na louce lišku, ta byla tak zabraná do lovu, že měl dost času zastavit, vystoupit, připravit se u blízkého kamene a pořídit fotku. A aby toho nebylo málo, je tu happy end – Connor má svou fotku a lišce se podařilo chytit myšku. Opět foceno Canonem, tentokrát to byl EOS-1D Mark IV s 500mm f/4 objektivem (uf, slušná výbavička). A expozice byla 1/2500 sekundy při cloně f/8 a ISO 500.

Jdeme dál, tentokrát se podíváme na trochu netradiční fotku ledního medvěda, má název The water bear (Vodní medvěd) a jejím autorem je Paul Souders. Hlavní myšlenkou fotografie je to, že by měla ukázat, že lední medvědi tráví velkou část svého života ve vodě (dokážou v ledové vodě plavat hodiny). Příběh této fotografie je na rozdíl od té minulé tím klasickým příběhem o trpělivosti. Fotografovi trvalo tři dny, než vůbec našel mezi kanadským ledem a sněhem ledního medvěda (medvědici). Poté následoval dlouhý tanec opatrného přibližování a okukování. Fotka byla pořízena ve velmi zvláštním světle – foceno bylo v půlnočním slunci (polární kruh… co dodat) a světlo bylo ještě ovlivněno tím, že se paprsky musely dostat skrz kouř z lesního požáru. Do třetice tu máme Canon – EOS 7D s objektivem 10-22 mm f/3,5-4,5. Expozice snímku je 1/320 sekundy při cloně f/4 a ISO 400. Fotograf také nefotil z ruky, ale z nástavce Manffroto Light Boom a s kabelovou spouští.

Zůstaneme u sněhu. Fotografie Snow moment (Sněžný okamžik – nic lepšího mě nenapadá) od Jaspera Doesta. Musel jsem vybrat i nějakou opičku, že? Tak tenhle japonský makak se ohříval v teplém termálním jezírku, ale opět tu máme jeden z případů trpělivosti. Sice se jedná o momentku, ale když se fotografovi nepodařila jeden rok, vrátil se na stejné místo o rok později a zkusil to znovu. A konečně tu taky máme Nikon – D4 s objektivem 24-70 mm a světelností f/2,8. Foceno s ohniskovou vzdáleností 55 mm s nasazeným polarizačním filtrem při cloně f/11, času 1/100 sekundy a ISO 1600. A taky si autor pomohl bleskem SB-800.

A máme tu vítěze! Ocenění za nejlepšího fotografa zvířat v přírodě získal Grag du Toit z Jihoafrické republiky a jeho snímek Essence of elephants (Jádro slona). Vzhledem k tomu, že se narodil v Jihoafrické republice, focení slonů bylo jeho velkým koníčkem. Říká, že už mnoho let chtěl zachytit podstatu slonů, jejich energii a stav mysli. V tomto případě se mělo jednat o, řekněme, běžnou fotografii slonů. Aby zdůraznil náladu, použil polarizační filtr a také vyvážení bílé, které dodalo snímku výrazný modrý nádech. Co ale sám autor neplánoval, bylo, že se mu těsně před objektivem prožene malé slůně. No, říká se, že sloni nosí štěstí, ne? I tento snímek byl pořízen Nikonem – D3s s objektivem 16-35 mm, světelností f/4 a nasazeným polarizačním filtrem. Expoziční hodnoty 1/30 sekundy a clona f/22 s ISO 800. Ke správné expozici také pomohl blesk SB-900 s dálkovým odpalovačem SC28, to vše na mini-stativu a odpalováno kabelovou spouští.

A nebyl bych to já, kdybych do každého článečku nenapasoval nějakou tu reklamu (velmi nenápadně a taktně) na naši knihu. Tentokrát to samozřejmě musí být kniha českého „fotolovce“ Rostislava Stacha – Fotolovy 2. Pokud se budete chtít účastnit některého z budoucích ročníků soutěže Wildlife Photographer of the Year, je tato kniha dobrý první krok. Mrkněte na ni:

Každopádně fotky jsou to parádní, ale vítězná se nemusí líbit každému… Co si o ní myslíte vy? Nebojte se napsat do komentářů pod článek.