fotograficky.guru

Ke „koťatům“ mi e-mailem dorazil dotaz. Byl to dotaz od starého známého, a pokud z několikařádkového e-mailu vypustím nezveřejnitelné, zůstane: „Co to je směrné číslo?“

Guide number (GN) neboli směrné číslo blesku je charakteristika blesku, ze které lze snadno určit vzdálenost nebo clonové číslo pro dosažení správné expozice světlem blesku. Směrné číslo (GN) je určeno jako vzdálenost x clonové číslo při dané cistlivosti ISO a daném úhlu vyzařování světla. Směrné číslo (GN) je obvykle uváděno v metrech pro citlivost ISO 100 a nejmenší úhel vyzařování (nebo největší ohniskovou vzdálenost) v případě zoomovacích blesků. Pozor – nejedná se o ohniskovou vzdálenost objektivu, ale vlastního blesku. V případě zabudovaných (vyskakovacích, výklopných blesků se vyzařovací úhel nemění.

Směrná čísla externích blesků jsou několikanásobně větší než směrná čísla zabudovaných blesků. Hodnoty směrného čísla u zabudovaných blesků se pohybují obvykle kolem 8 m, mohou dosahovat až 12 m, u externích blesků dosahují hodnot 60 m i více. Je potřeba věnovat pozornost tomu, zda jsou údaje uváděny v metrech a pro jakou citlivost ISO platí. Pokud např. u interního blesku získáte pouze informaci o GN = 24, půjde pravděpodobně o údaj ve stopách a po převodu na metry se bude jednat o GN = 8 m. Pokud není uvedena hodnota ISO, je obvyklé, že se GN uvádí pro standardní ISO fotoaparátu, což může být např. 200, ale v případě jiného fotoaparátu také jenom 80. Směrné číslo externích blesků najdete v manuálu, v případě zabudovaných blesků (výklopných nebo vyskakovacích) digitálních fotoaparátů je najdete v příručce k fotoaparátu nebo na webu výrobce.

Stanovení správné expozice při použití blesku je pomocí GN snadné. V případě, že jste zvolili clonové číslo, můžete určit čit vzdálenost, na které světlo blesku zajistí správnou expozici, vydělením směrného čísla zvoleným clonovým číslem. Nebo obráceně: při známé vzdálenosti objektu se potřebné clonové číslo určí vydělení směrného čísla touto vzdáleností v metrech. Při použití např. zabudovaného blesku se směrným číslem 8 m, při ISO 100 a vzdálenosti objektu 2 m, bude správné clonové číslo 8/2 = 4 a při nastavené cloně f/4 a ISO 100 se tedy dosáhne správné expozice právě ve vzdálenosti 2 m. Při změně citlivosti ISO je situace poněkud složitější: Při zdvojnásobení hodnoty ISO (např. nastavení 200 místo základní 100), se expozice zvýší o 1 expoziční stupeň (1 EV). To znamená, že je možné při zachování stejné vzdálenosti použít clonové číslo o 1 stupeň vyšší, např. 4 místo 2.8 nebo 5.6 místo 4 apod. Protože množství světla klesá se čtvercem vzdálenosti, zdvojnásobení ISO zvýší při zachování clony dosah blesku asi na 1,4 násobek (přesněji krát odmocnina ze 2). Pokud tedy v předchozím příkladu změním ISO z původní hodnoty 100 na 200 (tj. o 1 EV), bude pro vzdálenost objektu 2 m správné clonové číslo o jeden stupeň vyšší než 8/2, tj. 5.6. Při GN = 8 m, ISO 200 (tj. o 1 EV vyšší než 100) a zvoleném clonovém čísle 4 bude objekt správně exponovaný na vzdálenost 8/4 x 1, 4 = 2,8 m.

Takto by vše mělo platit, ale skutečnost je poněkud jiná. Už jenom přesné určení vzdálenosti zdroje světla od objektu je problém, zejména v případě zoomovatelných externích blesků. V interiéru hraje roli i odraz světla od okolních objektů. V případě techniky fotografování s odrazeným bleskem (ať již o strop nebo o stěnu) je potřeba počítat s dráhou odraženého paprsku, ale zejména s tím, kolik světla tyto povrchy pohltí nebo rozptýlí. Ještě složitější situace bude, pokud se na blesk použije rozptylka, softbox nebo cokoli, co sníží jeho výkon. Pokud je snížení výkonu blesku známé nebo je lze odhadnout, jsou výpočty snadné. V případě, že snížení výkonu neznáte, nezbude vám, než zkusit udělat snímek a podle výsledku nastavení expozice nebo výkon blesku upravit. Nejsložitější situace bude u zoomovatelných blesků, kde se výkon blesku mění v závislosti na nastavené ohniskové vzdálenosti – v takovém případě musíte buďto zkoušet, nebo použít tabulky z manuálu k blesku.
Ještě větší alchymií je úprava výkonu blesku, pokud chcete fotografovat s použitím jiného clonového čísla, než toho, které by vyšlo výpočtem pro známou vzdálenost objektu. Pokud např. výpočtem určíte clonové číslo 8, ale chcete fotografovat s clonovým číslem 4, je potřeba snížit expozici světlem blesku o 2 expoziční stupně (8 – 5.6 – 4). 2 EV (expoziční stupně znamenají 4x méně světla a výkon blesku by bylo potřeba snížit na čtvrtinu.

Určitým řešením je TTL měření expozice světlem blesku, při kterém blesk vyšle kratičké, téměř nepostřehnutelné předzáblesky a podle nich vyhodnotí požadovanou sílu záblesku. Pro úpravu této hodnoty můžete u některých fotoaparátů použít i korekci osvětlení bleskem nezávisle na korekci expozice fotoaparátu. Ani to však není řešení, které je ve všech případech optimální. Navíc je potřeba si uvědomit, že pro určení expozice není rozhodující vzdálenost fotoaparátu, ale vzdálenost blesku (v tomto případě samozřejmě externího) od fotografovaného objektu.

Jedinou univerzální metodou tak zůstává manuální nastavení výkonu blesku při manuálním nastavení expozice a provedení jednoho nebo několika zkušebních snímků s následnou korekcí nastavení.
Skupina obrázků ukazuje jediného zájemce o náš kurz fotografování s bleskem (to je míněno žertem!) při fotografování (společné nastavení je ISO 100 a čas 1/200 s):

Na vzdálenost 300 cm, clonové číslo 4 – objekt je dobře exponovaný, popředí je světlejší a pozadí tmavé

Na vzdálenost 150 cm, clonové číslo 4 – objekt je přeexponavaný, pozadí odpovídá předchozímu snímku, je to vlastně zcela stejná expozice.

Na vzdálenost 150 cm, clonové číslo 8 – popředí je správně exponované, pozadí výrazně tmavé

Na vzdálenost 150 cm, clonové číslo 4, výkon blesku snížený na 25 % – popředí je správně exponované, pozadí výrazně tmavé, stejná expozice jako předchozí snímek

Na vzdálenost 150 cm, clonové číslo 8, výkon blesku snížený na 25 % – snímek je podexponovaný

(Pozn.: Tmavý flek u snímků na vzdálenost 150 cm je stín vržený okrajem objektivu – u záběrů zblízka se zabudovaným bleskem je potřeba si to hlídat! Sundejte alespoň sluneční clonu.)

Pokud někoho zajímají další podrobnosti, doporučuji např. knihu Blesk v digitální fotografii nebo Naučte se fotografovat s bleskem kreativně. Pro získání praktických dovedností při práci s bleskem je nejlepší návštěva některého našeho kurzu o fotografování bleskem (viz fotoden.cz). Protože pro někoho může být problematika vzájemných převodů clonových čísel, ISO, expozičních časů apod. složitá, připravuji článek věnovaný právě tomuto tématu.

Ale hlavně – chcete-li nějaké další odpovědi, neposílejte mi e-maily, ale napište to do komentáře na těchto stránkách nebo na náš facebook, na kterém je seriál věnovaný focení kotěte k vidění.