fotograficky.guru

Jak využít hloubku ostrosti? Co to vůbec hloubka ostrosti je? Jak se dá ovlivnit? To vše v následujícím článku, kde si vše ukážeme na názorném příkladu.

Hloubka ostrosti (anglicky depth of field, DOF) je pojem, kterým se označuje rozsah vzdáleností před a za rovinou zaostření, ve které považujeme obraz za ostrý. Slovíčko „považujeme“ je důležité, protože teoreticky bude ostře zobrazenou pouze to, co leží přímo v rovině ve vzdálenosti, na kterou je zaostřenou, a vše ostatní bude neostré. Paprsky světla vycházející přímo z bodu, který leží v rovině zaostření, se protnou v rovině, ve které je umístěn snímač, opět v jediném bodě. Paprsky, které vycházejí z bodů, které se nacházejí před nebo za rovinou zaostření, se protnou mimo rovinu, ve které leží snímač, a v rovině snímače se zobrazí nikoli jako body, ale jako menší či větší kroužky, tzv. rozptylné kroužky. Čím je bod vzdálenější od roviny zaostření, tím větší kroužek na rovině snímače vznikne. Díky vlastnostem oka je možné rozlišit dva body pozorované pod úhlem asi 1′, pokud je pozorovací úhel větší, vidí oko dva body, pokud je menší, vidí pouze jeden bod. Obdobně je to i s velikostí rozptylného kroužku: oko ho bude vnímat jako bod nebo jako kroužek v závislosti na pozorovacím úhlu – tedy v závislosti na průměru kroužku a na pozorovací vzdálenosti. Podrobnosti o této problematice by si vyžádaly podrobnější popis, je však zřejmé, že jako dostatečně ostré bude oko vnímat pouze objekty umístěné pouze v určité vzdálenosti před a za rovinou zaostření.

Naštěstí není nutné zabývat se veškerými optickými zákonitostmi, ale s výhodou lze využít řadu zpracovaných pomůcek, např. DOF kalkulátor (www.dofmaster.com/dofjs.html). Hloubka ostrosti závisí především na následujících hodnotách:

– clonové číslo (čím větší clonové číslo, tj. více zacloněný objektiv, tím větší hloubka ostrosti);
– ohnisková vzdálenost (čím větší ohnisková vzdálenost, tím menší hloubka ostrosti);
– vzdálenost roviny zaostření (čím větší vzdálenost, tím větší hloubka ostrosti).

V portrétní fotografii, kde se pracuje se selektivní hloubkou ostrosti (tj. s využitím omezené hloubky ostrosti) se obvykle vyžadují ostré určité části obličeje – oči, ústa – a ostatní prvky vzdálenější od roviny zaostření, jako jsou třeba uši, vlasy, rameno apod., mohou být měkké, neostré. V příkladu podle obrázku 1 je to ale výrazný nedostatek, protože ostrá musí být i kočka. Jaká je hloubka ostrosti v tomto případě a jak dosáhnout ostrého snímku?

Při použití DOF kalkulátoru podle dříve uvedeného odkazu bude pro Nikon D90, clonové číslo 7.1, nastavenou ohniskovou vzdálenost 78 mm a vzdálenost roviny zaostření 1,6 m možné odečíst tyto hodnoty:

– celková hloubka ostrosti: 12 cm
– vzdálenost mezi rovinou zaostření a předním okrajem hloubky ostrosti: 6 cm
– vzdálenost mezi rovinou zaostření a zadním okrajem hloubky ostrosti: 6 cm

Protože je zaostřeno na rovinu, ve které leží oči kočky, a vzdálenost od této roviny k očím fotografovaného je asi 20 cm, nemůže být obličej celý ostrý, jak bylo záměrem. Aby se dosáhlo potřebné hloubky ostrosti, tj. asi 20 cm od roviny zaostření k zadnímu okraji hloubky ostrosti, bylo by potřeba zaclonit až na clonové číslo 22! To by si vyžádalo fotografování ze stativu. Řešení jsou možná v podstatě pouze dvě: první možnost je překomponovat, tj. změnou kompozice zmenšit požadavek na rozsah hloubky ostrosti (viz obr. 2). Druhou možností je upravit parametry expozice, v tomto případě přiclonit na clonové číslo 14.3 a ostřit na vzdálenost 1,7 m, tj. zhruba napůl mezi oči fotografovaného a čumák kočky; přední (bližší) hranice hloubky ostrosti pak bude asi 1,54 m a zadní (vzdálenější) 1,85 m a jak obličej, tak i kočka budou dostatečně ostré. V tomto druhém případě naroste expoziční čas z 1/250 s na asi 1/60 s. (Pokud nevíte, jak určit expoziční rozdíl mezi dvěma hodnotami clonových čísel, uvedu v dalším článku postup.)

Změnou vzdálenosti fotografování směrem k nebo od fotografovaného a odpovídající změnou ohniskové vzdálenosti, aby obraz zůstal stejně velký, nedosáhnete zvýšení hloubky ostrosti! Obě změny vyvolají v podstatě stejnou úpravu hloubky ostrosti, ale s opačným znaménkem: přistoupíte-li např. blíže, bude potřeba snížit hodnotu ohniskové vzdálenosti a tím se hloubka ostrosti zvětší. Současně se ale zmenší vzdálenost zaostření a hloubka ostrosti se tím zmenší. Ve výsledku se hloubka ostrosti nezmění.

Jednoduchý obrázek, ale hodně komplikací. Vždy je potřeba vědět, jak hloubka ostrosti snímek ovlivní a její efekt je nutné zkontrolovat ve zvětšeném zobrazení na displeji fotoaparátu, protože v případech jako je tento, rozhoduje o úspěšnosti snímku pouze několik centimetrů hloubky ostrosti. Neostrou část snímku v grafickém editoru nezostříte.