fotograficky.guru

K předchozímu článku Vyfoť mi tu kytku mi dorazila jedna námitka: čtenářka prý nemá doma nic, co by šlo použít jako pozadí. Vždy je ale k dispozici něco, co jako pozadí poslouží.

Připravil jsem se proto na malou ukázku, ale přišel mi do toho déšť a hodně zdevastoval tulipány, se kterými jsem na focení počítal, a na fotkách si toho můžete všimnout. Pro pozadí jsem použil skládací sušák na prádlo, ale je možné využít cokoli, přes co přehodíte ubrus, bílý ručník, zimní tmavý kabát nebo třeba tmavší prostěradlo, které je použito na prvním snímku:

Jako obvykle nechávám snímky bez úprav, takže nahoře vykukuje okraj dveří. Bílá deska je polička z kuchyňské linky (ale může to být třeba kus polystyrénu apod.). Kytka je umístěna velmi blízko okna a fotografoval jsem směrem od něho. Pro tmavé pozadí je potřeba, aby kytka byla co nejblíže k oknu a pozadí naopak co nejdále. Protože úroveň světla z okna velmi rychle klesá (se čtvercem vzdálenosti), bude se tmavé pozadí (zde to nebyla černá látka, ale spíše hnědočervená nebo tmavá oranžová) jevit při expozici nastavené na kytku u okna jako téměř černé. (O tom, co stojí vedle vázičky, napíšu příště.)

Pro světlé pozadí použijte co nejsvětlejší látku a na rozdíl od předchozího případu je potřeba pozadí přiblížit co nejvíce k fotografované kytce:

Pokud byste chtěli pozadí zcela bílé, bude potřeba ho přisvítit, třeba stolní lampou. Problémem pak ale bude rozdíl barevných teplot venkovního osvětlení dopadajícího na kytku z okna a světla stolní lampičky na světlém pozadí.

Pokud se vám nebude chtít manipulovat se sušákem (nebo jinou konstrukcí) a různými látkami, máte k dispozici ještě řadu dalších možností, jednou z nejlepších je opět okno, které má doma asi každý.

Tento snímek byl pořízen s kyticí postavenou přímo do okna a fotografoval jsem proti světlé obloze. Expozice byla nastavena tak, aby obloha vyšla přepálená, a jak je možné v obrázku rozpoznat, musel jsem použít výklopný blesk fotoaparátu (lepší by samozřejmě byl externí blesk s rozptylkou nebo ještě lépe difuzérem, ale to nemá každý k dispozici). Všimněte si tvrdých tmavých stínů na stoncích i květech. (Kousek oblohy jsem nechal, aby bylo vidět, že tam skutečně byla.)

Pro odstranění stínů jsem použil primitivní difuzér složený z průhledné plastové misky od kuřecích prsíček, navíc vyložený proužkem bílého (!) toaletního papíru. Tento poměrně velký difuzér jsem podržel před výklopným bleskem a samozřejmě tak, aby nezasahoval před objektiv. Je potřeba vyzkoušet, jak upravit výkon blesku, abyste dosáhli správné expozice květin pomocí blesku a současně přepálené oblohy.

Ve druhé ukázce je využita skutečná obloha. Nejprve jsem změřil expozici, aby mi dobře vyšla obloha. Potom jsem nastavil účinnost blesku, aby dobře osvítil květiny. Na obrázku si všimněte efektu difuzéru z misky od kuřecích prsíček: stíny jsou příjemně měkké.

A poslední ukázka představuje nebe jako černé pozadí. Postačí počkat, až se začne stmívat (nemusíte čekat na úplnou tmu), a nastavit expozici na rozdíl od případu s přepálenou oblohou tak, aby obloha vyšla černá nebo alespoň velmi tmavá. Správné nasvícení květin opět dodáte pomocí upraveného výkonu výklopného blesku s „kuřecím“ difuzérem:

Ten bílý rožek vpravo nahoře je bleskem osvětlený rám okna, který na finální fotce snadno odstraníte v grafickém editoru. Opět jsou dobře vidět měkké stíny, o které se postaral improvizovaný difuzér.

(Fotografie nejsou upravované, pouze zmenšené pro web.)