fotograficky.guru

Je nastavení fotoaparátu při fotografování do JPG stejné jako pro RAW? Má smysl volit některé nastavení jinak, nebo je to jedno?

Nejde samozřejmě o základní nastavení expozice, i když i zde je vhodné přemýšlet trochu jinak u JPG a jinak u RAW, ale to je problém na samostatný článek. Jak je to s nastavením vyvážením bílé, fotografováním do černobílé, prostorem barev a podobnými nastaveními, pokud se snímek ukládá jako JPG nebo do souboru RAW?

Vyvážení bílé
V případě fotografování do JPG je velmi důležité nastavit vhodné vyvážení bílé a to podle záměru autora. V případě JPG se nastavení vyvážení bíle (WB, white balance) promítne přímo do výsledných barev uloženého snímku. Podle nastavení fotoaparátu se hodnoty barev ve všech obrazových bodech (pixelech) posunou podle zvoleného nastavení vyvážení bílé. V případě automatického vyvážení bílé se, jednoduše řečeno, fotoaparát pokusí odstranit barevný nádech v nejsvětlejší místech snímku tak, aby bílá byla skutečně bílá. V případě použitého přednastavení Denní světlo ponechá fotoaparát barvy takové, jak je zaznamenal senzor. To znamená, že např. obrázek fotografovaný v otevřeném stínu bude laděný do chladnějším barev vlivem namodralého světla odraženého z oblohy, a naopak snímek pořízený např. v místnosti se žárovkovým světlem bude teplejší, s barvami posunutými do žlutooranžova vlivem teplého žárovkového světla.

Záměrem autora může být buď neutralizovat vliv teploty chromatičnosti světla (barevné teploty) nastavením „správného“ přednastavení případně pomocí automatického vyvážení bílé, nebo zachovat a případně i umocnit atmosféru snímku vyvolanou barvou světla. Uvozovky jsou v předchozím případě použity proto, že přednastavení obvykle odhadujete a samozřejmě přednastavení neodpovídá přesně použitému zdroji světla, nehledě na to, že se většinou setkáte se světlem, které je smíšené, pochází z několika zdrojů světla s různými vlastnostmi. Například na snímcích na sněhu je možné si všimnout výrazného rozdílu mezi barvou sněhu přímo osvětleného Sluncem a barvou sněhu ve stínu, která je výrazně posunuta k modré vlivem světla přicházejícího z modré oblohy.

Vyvážení bílé představuje (řekněme až na nastavení Denní světlo) určitý barevný posun. Tento posun může barevný nádech umocnit, potlačit a neutralizovat nebo až obrátit: typické je např. použití přednastavení pro Stín při fotografování krajin za denního světla pro příjemné teplejší podání snímků.

V případě JPG je potřeba toto nastavení provést již při fotografování, protože následné změny barev na počítači jsou (při požadavku na omezení dopadu na kvalitu snímku) možné pouze v omezené míře. V případě snímků RAW je možné v plném rozsahu provést vyvážení bílé až na počítači; ať již jde o neutralizaci nebo kreativní využití barevné teploty zdroje světla.

V každém případě je však vhodné nastavit podle záměru autora vyvážení bílé už při fotografování bez ohledu na to, zda výsledkem bude JPG nebo RAW. V případě souborů RAW se jako náhled na displeji fotoaparátu nebo později v počítači zobrazuje menší JPG verze snímku, na kterou se samozřejmě aplikuje použité přednastavení vyvážení bílé. Pro lepší názornost a představu, jak bude výsledný snímek vypadat, je vhodné i v případě RAW volit „správné“ přednastavení WB.

Poznámka: Nepřesnosti při nastavení WB jsou závažnější v oblasti nízkých barevných teplot než u vysokých hodnot. Proto se používá jednotka mired, která (viz Wikipedie): „Při vyjadřování barevné teploty je jednotka mired „přirozenější“ než Kelvin, protože její růst odpovídá přibližně rovnoměrné vzdálenosti izoterm v barevném prostoru.“ Mired se určí jako převrácená hodnota teploty v Kelvinech x 1 000 000. Např. rozdíl barevných teplot v Kelvinech mezi 3 000 K a 4 000 K je stejný jako mezi 6000 K a 7 000 K, tj. 1 000 K. Při převodu na jednotku mired to bude 1 000 000 / 3 000 – 1 000 000 / 4 000 = 83 miredů a obdobně 1 000 000 / 6 000 – 1 000 000 / 7 000 = 24 miredů, což je rozdíl téměř 3,5x menší. Rozdíl 1 000 K bude tedy v oblasti žlutooranžového světla výrazně větší než v části modrého světla a tedy i nepřesnost v odhadu barevné teploty se výrazněji projeví u nižších barevných teplot než u vyšších.

Černobílá fotografie
Při fotografování do JPG není vhodné volit režim černobílá fotografie, protože nemůžete ovlivnit převod barev do jejich šedých ekvivalentů. Je vhodnější fotografovat barevně a převod provést až na počítači s využitím pokročilých technik např. míchání kanálů apod.

Následující obrázek ukazuje dvě barvy, např. červená a zelená (představte si třeba papriky) a několik možností, jak tyto barvy interpretovat při převodu do černobílé na počítači:

Jak je vidět, je možné pro obě barvy použít stejný tón, jednu ponechat světlejší než druhou, případně tonalitu úplně obrátit… Za dob filmu se k těmto účelům používaly barevné korekční filtry, dnes je možné to jednoduše provést na počítači.

V případě ukládání snímku do formátu RAW je vhodné zvolit černobílý režim. Stále máte k dispozici plná barevná data při konverzi ze souboru RAW pro převod do stupňů šedé na počítači, ale současně máte okamžitý černobílý náhled, který dává jasnější představu, jak by asi výsledný obrázek mohl vypadat po převodu do stupňů šedé.

Prostor barev
Otázka zda při fotografování volit prostor barev sRGB nebo AdobeRGB je takovým omílaným evergreenem zejména začínajících fotografů a je to řešeno v celé řadě jiných článků. Zásadní je to, že v případě formátu JPG je nutné rozhodnout se již při fotografování. Pozdější převod na počítači z jednoho barvového prostoru do druhého samozřejmě možný je, ale v případě převodu z sRGB do AdobeRGB získáváte pouze poněkud sporadickou větší volnost při úpravách snímku, ale rozsah nasnímaných barev se tím nijak nezvýší.

Nastavení barvového prostoru u formátu RAW se provádí až při konverzi RAW do některého z běžných bitmapových formátů, takže na nastavení v okamžiku fotografování téměř nezáleží. To slovíčko téměř se týká náhledů snímků při prohlížení na displeji fotoaparátu nebo třeba v počítači některým běžným programem pro prohlížení fotografií, např. v prostředí průzkumníka Windows. Zde se nezobrazuje vlastní obsah obrazových RAW dat, ale uložený JPG náhled. A protože jak běžný monitor, tak samozřejmě displej fotoaparátu nedokáže zobrazovat rozsah barvového prostoru AdobeRGB, je vhodnější nastavit při fotografování do RAW barvový prostor sRGB. Náhledy obrázků v sRGB budou bližší skutečnosti, než zejména tonálně degradované zobrazení náhledů s AdobeRGB. (Děkuji za připomenutí této skutečnosti jednomu z prezentátorů na stánku Nikon na FotoExpo 2016 v Praze.)