fotograficky.guru

Po úvodním článku na téma fotografování Měsíce (bylo to v souvislosti s tzv. super úplňkem) je čas na několik informací o tom, co dále s fotografiemi.

Prvním krokem je, nebo by mělo být, zhodnocení fotografií – platí to vždy, nejen při fotografování Měsíce. Je dobré si snímky prohlédnout a uvědomit si chyby nebo nedostatky, které na fotografiích jsou, a ujasnit si, co za nimi stojí, jak k nim došlo a jak se jim příště vyhnout.

Při fotografování Měsíce je jednou ze zásadních chyb spoléhání se na plošné měření expozice. Měsíc, především v úplňku, je velmi jasný a při fotografování na tmavé obloze hodně malý, a to i v případě, že je použit objektiv s ohniskovou vzdáleností přes 300 mm. Na ukázce je celý snímek s Měsícem fotografovaným objektivem s ohniskovou vzdáleností 500 mm.

Fotoaparát nastaví v automatickém nebo poloautomatickém režimu snímání při plošném měření expozice parametry expozice tak, že Měsíc vyjde zcela přesvětlený, a vlivem dlouhého expozičního času se projeví i pohybové rozmazání v důsledku pohybu Měsíce po obloze:

Jak bylo uvedeno už v předchozím článku, je možné fotografovat vlastní nebeské těleso, nebo Měsíc s nějakým popředím. U siluety proti jasnému Měsíci může nastat problém s ostrostí Měsíce nebo popředí.

Přední okraj hloubky ostrosti bude v případě požadavku na ostrý Měsíc v záběru ve vzdálenosti minimálně kolem stovky metrů, a to i při použití fotoaparátu s malým senzorem (kompakt).
Pro přesné určení přední hranice hloubky ostrosti (v tomto případě se jedná v podstatě o tzv. hyperfokální vzdálenost) je dobré použít některý z dostupných kalkulátorů hloubky ostrosti, např. DOFmaster.com.

U bližších objektů je potřeba se rozhodnout, co má zůstat ostré: popředí nebo Měsíc.

Jinou možností, jak ozvláštnit záběry Měsíce, je fotografie s oblačností nebo fotografie Měsíce nízko nad obzorem, kdy se Měsíc zbarví světlem vycházejícího Slunce:

Při fotografování samotného Měsíce je možné dosáhnout lepšího proostření detailů povrchu Měsíce složením několika snímků. Musím vás ale upozornit na to, že úplněk není ideální pro zobrazení útvarů na Měsíci: v úplňku bude velká část jeho povrchu vypadat ploše, pouze útvary při obvodu budou výraznější. Lépe z tohoto pohledu vyjdou snímky jiných fází Měsíce.

Techniku skládání lze použít i u snímků pořízených z ruky (bez stativu), ale je samozřejmé, že snímky ze stativu pořízené za pomoci dálkové spouště, případně i při sklopení zrcátka u zrcadlovek, vyjdou kvalitněji.
Jednou z možností je složení snímků v programu Photoshop, ale k dispozici jsou i aplikace pro tzv. focus stacking, skládání ostrosti, např. aplikace Helicon Focus:

Zajímavou (a bezplatnou) aplikaci představuje program Registax, který je speciálně vytvořen pro zpracování snímků nebeských těles. Vedle možnosti samotného složení snímků pro zostření nabízí i řadu nástrojů pro úpravu tonality nebo barevnosti:

(U článku jsou použity fotografie studentů Univerzity třetího věku, Institut celoživotního vzdělávání, Vysoké učení technické v Brně.)