fotograficky.guru

Na první pohled to možná vypadá jako chyba, ale v titulku je skutečně „ohnisko a vzdálenost“ a ne „ohnisková vzdálenost“. A líný fotograf? Obvykle se tvrdí, že zoom objektivy jsou pro líné fotografy. Jak je to tedy s fotografy a objektivy?

Pravda je trochu jinde, než v tom, že zoom objektivy, tedy objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností používají lenoši, kteří nechtějí moc chodit. Především je potřeba říci, že vzdálenost, ze které fotografujete, je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro kompozici obrazu. Tato vzdálenost určuje především zarovnání různých objektů, jejich perspektivu a samozřejmě i poměry, v jakých se zobrazují jejich velikosti. Pomocí vzdálenosti (a také výšky), ze které fotografuje, určuje fotograf vzájemné vztahy mezi různými objekty; může perspektivní zobrazení umocnit nebo potlačit.

Pomineme-li rozdíly v technické kvalitě snímku a jeho rozlišení, budou záběry pořízené ze stejného místa za stejných podmínek a se stejným nastavením expozice i místa zaostření pomocí objektivů s různými ohniskovými vzdálenostmi představovat pouze různé výřezy téže scény. Od širokoúhlého až po super telezoom bude každý snímek pouze menším a menším výřezem z původního snímku. Na vztahu mezi objekty a jejich vzájemnými proporcemi se nic nezmění. Pokud bychom měli k dispozici dostatek rozlišení a ideální, dokonalý objektiv bez vad, bylo by možné vyřezávat detail z jednoho širokoúhlého záběru a zvětšovat jej bez toho, že bychom potřebovali teleobjektiv.

Podívejte se na dva obrázky:

První ukázka je pořízena teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 200 mm, druhá ukázka je výřez ze snímku téže scény, který byl fotografován objektivem s ohniskovou vzdáleností 24 mm stejným fotoaparátem a ze stejného místa. V obou případech bylo zaostřeno na parabolu satelitu. Celý snímek z teleobjektivu i výřez ze širokoúhlého objektivu byly převzorkovány na stejnou pixelovou velikost. Snímek z teleobjektivu je samozřejmě detailnější a kontrastnější, ale pokud jde o rozmístění jednotlivých objektů a poměry jejich velikostí, jsou oba snímky v podstatě totožné. Pro představu je uveden i celkový širokoúhlý záběr, ze kterého byl pořízen výběr:

V případě, že fotograf změní vzdálenost, ze které fotografuje, dojde ke změně rozmístění objektů na výsledném snímku a také ke změně poměru jejich velikostí a perspektivního zobrazení. Následující trojice snímků to názorně ukazuje:

První obrázek pořízený z větší vzdálenosti teleobjektivem ukazuje, že jedno z autíček je výrazně větší než druhé. Na druhém obrázku je malá sanitka postavena o něco blíže k fotoaparátu než větší červené autíčko. Je jedno, jakým objektivem bych z tohoto místa fotografoval – rozmístění, perspektivní zobrazení a poměry velikostí obou aut by zůstávaly stále stejné; s ohledem na použitou ohniskovou vzdálenost bych dostával pouze menší nebo větší výřez z této scény.

Třetí obrázek ukazuje výraznou změnu: Fotoaparát je nyní velmi blízko žluté sanitce a celá scéna se na snímku výrazně změnila. Žlutá sanitka už není tak malá ve srovnání s červeným autem, vypadá dokonce větší a výrazně se změnilo perspektivní podání obou aut. Tato změna ale není v principu dána změnou ohniskové vzdálenosti, ale změnou vzdálenosti a úhlu, pod kterým jsem fotografoval.

Použití zoom objektivů tedy nemusí být projevem lenosti fotografa, ale umožňuje mu jednodušeji a bezpečněji fotografovat; kompozici obrazu ale fotograf určuje místem, ze kterého fotografuje, a ne volbou ohniskové vzdálenosti.