fotograficky.guru

První pokus o autoportrét s knihou (pro náš projekt 52 týdnů) jsem fotografoval s dvojicí systémových blesků, které zezadu a z obou stran, zleva i zprava, jen lehce olízly moje tváře.
Pro prosvětlení obličeje i zepředu byly použity dvě odrazné desky (bílé Kapa desky) vlevo a vpravo mírně přede mnou. Světlo z blesků se částečně odráží a částečně přímo prochází i na knihu, kterou držím v ruce. Výsledný obrázek dopadl takto:

Protože šlo o autoportrét, byl fotoaparát umístěn na stativu. Fotografoval jsem s černým pozadím, ale tmavé až skoro černé by v tomto případě vyšlo téměř jakékoli pozadí. Zaostřil jsem na náhradní objekt umístěný přibližně v místě obličeje. Protože jsem fotografoval s blesky a chtěl jsem plně eliminovat dostupné světlo (stropní zářivkové osvětlení), nastavil jsem manuální režim expozice s využitím krátkého času přibližně na úrovni synchronizačního času (1/200 s), clonové číslo 11 a ISO 100. Blesky byly řízeny pomocí CLS (Creative Lighting Systém) Nikonu. Výkon blesků jsem upravil tak, abych dosáhl expozice podle své představy.

Při vlastním fotografování jsem použil dálkovou spoušť. Navíc jsem nastavil samospoušť na 5 s; to mi umožnilo spustit expozici, odložit dálkovou spoušť, vzít do ruky knihu a zaujmout pózu. Snímek samozřejmě vyžadoval několik pokusů a doladění nastavení blesků i polohy odrazných desek.

Teprve o den později mě napadlo, že by mohlo být zajímavé v knize listovat, aby bylo vidět otáčející se listy. Problém je samozřejmě v expozičním čase. Pro zaznamenání pohybujících se listů v knize je potřeba čas kolem 1/5 s. Tak dlouhý čas zase může způsobit pohybové rozostření samotného portrétu. Jedním z možných řešení je počítačová kombinace dvou snímků, jeden pořízený s dlouhým expozičním časem a zachyceným pohybem stránek v knize a druhý samotný portrét s krátkým časem. Pokud je ale možné něco přímo vyfotografovat, dávám tomu přednost.

Pro nasvícení samotného obličeje jsem použil stejné postavení blesků jako v předchozím případě, ale odrazné desky jsem posunul tak, aby blokovaly světlo blesku, aby nedopadalo na knihu.

Jako další zdroj světla jsem použil stálé světlo (zářivkové těleso), umístěné asi půl metru přede mnou, nad knihou a dostatečně vysoko nad mou hlavou. Aby světlo zářivky neosvětlovalo můj obličej, odstínil jsem ho pruhem černého sametu připevněného lepicí páskou k zářivkovému tělesu. Pruh sametu bylo potřeba umístit současně tak, aby nezakrýval obličej při samotném fotografování. Při expozičním čase 1/5 s vyšlo pro zářivkové světlo pro dostatečnou expozici pohybujících se stránek knihy clonové číslo 8. Nastavil jsem výkon blesků tak, abych při tomto clonové čísle dostal požadovanou expozici obličeje.

Díky tomu, že záblesk je velice krátký (v řádu tisícin sekundy), zmrazí jakýkoli případný pohyb hlavy. Stálé světlo ze zářivky na obličej nemůže dopadat díky pruhu černého sametu. A obráceně: listování knihou je osvětleno pouze stálým světlem zářivky po celou dobu expozice (1/5 s), proto je na snímku zaznamenán pohyb stránek. Protože světlo obou blesků je zablokováno odraznými deskami, které je odrážejí na obličej, není pohyb stránek světlem blesků zastaven.

Příprava a doladění celé scény bylo náročnější než v prvním případě. Samotné fotografování potom již probíhalo stejně: použití dálkové spouště, po dobu, než se spustila expozice při nastavené 5s samospoušti jsem měl čas odložit dálkovou spoušť a začít listovat v knize, aby se v okamžiku expozice listy pohybovaly. Počet pokusů ve srovnání s prvním fotografováním narostl; pokud by se nejednalo o autoportrét, ale práci s asistentem, bylo by vše výrazně jednodušší. Výsledky nejsou sice ještě ideální a zcela podle mých představ, ale ověřil jsem si, že snímek je tímto způsobem možné fotografovat. (Fotografie jsou pouze oříznuté.)