fotograficky.guru

10. 07. 2017Pavel Kristián

Hyperfokální vzdálenost – 2

Hyperfokální vzdálenost je extrémním případem spadajícím do kategorie hloubka ostrosti. Jak jsem napsal už v prvním článku na toto téma, při zaostření na hyperfokální vzdálenost bude hloubka ostrosti maximální možná pro danou ohniskovou vzdálenost a clonové číslo: její přední okraj začíná na polovině HFV (hyperfokální vzdálenosti) a sahá až do nekonečna.

Několik důležitých věcí:

  • Větší zaclonění objektivu (vyšší clonové číslo) znamená zmenšení HFV – při zaostření na nekonečno se přední okraj hloubky ostrosti posune blíž k fotoaparátu. Odclonění (nižší hodnota clonového čísla) znamená zvětšení HFV – při zaostření na nekonečno se přední okraj hloubky ostrosti posune dál od fotoaparátu.
  • Delší ohnisková vzdálenost znamená větší HFV, tj. při zaostření na nekonečno se přední okraj hloubky ostrosti posune dál od fotoaparátu. Menší ohnisková vzdálenost vede na menší HFV, tj. při zaostření na nekonečno se přední okraj hloubky ostrosti posune blíže k fotoaparátu.

Zajímavější je vliv rozptylového kroužku na HFV a obecně na hloubku ostrosti. Pokud se bude obrázek zvětšovat více, než odpovídá zvětšení kinofilmového políčka na formát A4, např. dílčího výřezu na A4, je potřeba pro zachování hloubky ostrosti rozptylový kroužek odpovídajícím způsobem zmenšit. Například, pokud plánujete zvětšit místo celého snímku pouze poloviční výřez, pak pro správné stanovení HFV (nebo obecně hloubky ostrosti) je potřeba počítat s poloviční hodnotou rozptylového kroužku. Pro plnoformátovou zrcadlovku tedy 0,015 mm místo původních 0,03 mm. Pro konkrétní případ např. pro ohniskovou vzdálenost 50 mm a clonové číslo 8, bude pro zvětšeninu celého snímku na formát A4, tj. rozptylový kroužek 0,03 mm HFV = 10,5 m. Pro výřez poloviční velikosti zvětšený na formát A4 je potřeba počítat s rozptylovým kroužkem 0,015 mm a HFV bude 20,9 m. V případě, že vycházíte z ostření na hyperfokální vzdálenost stanovenou pro rozptylový kroužek 0,03 mm, znamená to, že při větším zvětšení (zvětšení výřezu) nebude část popředí dostatečně ostrá.

Platí to samozřejmě i naopak – pokud nebudete zvětšovat celý snímek z plnoformátové zrcadlovky na formát A4, bude se na snímku jevit rozsah přiměřeně ostré oblasti větší a bylo by možné vycházet z větší hodnoty rozptylového kroužku. Vše je to však výsledek menšího zorného úhlu a tím menší možnosti rozlišit neostrost.

A ještě jedna poznámka: V případě, že plánujete zvětšit celý snímek na dvojnásobnou velikost, tj. na formát A3 místo na A4, lze uvažovat nad tím, že taková zvětšenina se bude prohlížet z větší vzdálenosti než formát A4. Běžně se počítá se vzdáleností pozorování přibližně odpovídající úhlopříčce zvětšeniny. To ale znamená, že při určení HFV bude možné vycházet z původní hodnoty velikosti rozptylového kroužku 0,03 mm.

Protože předchozí odstavce byly trochu „zamotané“, tak uvedu několik zajímavostí o HFV:

  • Při zaostření na nekonečno, bude na zvětšenině A4 přiměřeně ostré vše od HFV do nekonečna.
  • Při zaostření na HFV bude na zvětšenině A4 přiměřeně ostré vše od nekonečna až po polovinu HFV.
  • Při zaostření někam mezi nekonečno a HFV bude zadní okraj hloubky ostrosti na zvětšenině A4 v nekonečnu a přední někde mezi HFV a polovinou HFV.
  • Při zaostření před HFV se bude přední okraj hloubky ostrosti posouvat pomalu od poloviny HFV směrem k fotoaparátu a zadní okraj se bude velmi rychle vzdalovat z nekonečna.
  • Neostrost popředí před předním okrajem hloubky ostrosti je výrazně větší než neostrost pozadí za zadním okrajem hloubky ostrosti. Při zaostření před HFV se sice zadní hranice hloubky ostrosti velmi rychle přibližuje, ale rozostření pozadí se zvětšuje pouze pomalu.
  • Při zaostření na polovinu HFV bude celková hloubka ostrosti (vynechávám už tu část „na zvětšenině A4…“, ale je to pořád zapotřebí mít na paměti) sahat od HFV/3 po HFV. Při zaostření na HFV/3 se hranice posunou na hodnoty HFV/4 a HFV/2 atd.

Jak moc je toto všechno důležité? Samotné vzorečky jistě ne. Stejně tak není nutné bezpodmínečně se řídit hodnotou HFV, konečně to ani není možné – nevím úplně přesně, s jakým výřezem budu nakonec pracovat. I větší zvětšeninu je možné prohlížet z menší vzdálenosti, např. při použití na dvojstránku v časopise nebo na obálce knihy apod. Navíc oko se dokáže přizpůsobit a především: změna vnímané ostrosti se neděje skokem, ale postupně a plynule a určení místa, kde na zvětšenině (běžné fotografie) je hranice mezi ostrým a neostrým, je jednak individuální, ale také pouhým pohledem obtížně určitelná.

Následující skupina obrázků vše ukazuje v praxi: fotografoval jsem (v kostele sv. Jakuba v Brně) plnoformátovým fotoaparátem Nikon D800 s objektivem Samyang T 1.5 35mm. Pro větší rozdíly v ostrosti (a protože jsem fotografoval z ruky) jsem zvolil clonové číslo 2. Podle vzorečku bude HFV = 352/(2 * 0,03) + 35 = 20 452 mm, tj. přibližně 20,5 m. Při zaostření na nekonečno bude (na zvětšenině A4 prohlížené ze vzdálenosti asi 35 cm…) přijatelně ostré vše od nekonečna až po HDV, tj. do vzdálenosti asi 20,5 m od fotoaparátu. To ukazuje první obrázek, ze kterého je patrné, že pozadí kostela je přijatelně ostré, ale ostrá část končí asi u 2., 3. řady lavic od oltáře vlevo:

0-prvni-pouzity

Při zaostření (v tomto případě pomocí ostřícího kroužku na objektivu) právě na HFV, tj. na 20,5 m je přiměřeně ostré vše od nekonečna (pozadí kostela) až po polovinu HFV, tj. asi 10 m od fotoaparátu, což je asi na úrovni kazatelny.

1-druhy-pouzity

V dalším kroku jsem zaostřil na polovinu HFV, tj. asi na 10 m. Podle toho, co jsem napsal výše, bude přední okraj hloubky ostrosti ležet ve vzdálenosti 1/3 HFV (cca 7 m) a zadní ve vzdálenosti 1/1 HFV (asi 20 m). Od roviny zaostření je to tedy 3 m směrem k fotoaparátu a 10 m dozadu. Oltář a pozadí kostela už není dostatečně ostré. Výrazně neostré ale zůstává bližší popředí (lavice v pravém dolním rohu).

2-treti-pouzity

Zaostření na 1/3 HFV (asi 7 m) posune přední okraj hloubky ostrosti na 1/4 HFV (5 m) a zadní na 1/2 HFV (10 m). Při přeostření na 1/4 HFV (5 m) bude přední okraj hloubky ostrosti na 1/5 HFV (asi 4 m) a zadní se přiblíží na 1/3 HFV, tj. necelých 7 m).

3-ctvrty-pouzity

Takto by bylo možné postupovat po další zlomcích HFV. Např. pro 1/20 HFV = 1 m, bude ostrá pouze část mezi 1/21 HFV a 1/19 HFV, tj. asi v rozsahu 0,98 m až 1,07 m a bude zahrnovat pouze velmi malou část lavice vpravo dole. Vše, co leží blíže nebo dále bude neostré.

4-paty-pouzity

Na posledním obrázku je případ zaostření skutečně velmi blízko – tady už je zbytečné cokoli počítat, hloubka ostrosti je v podstatě nepatrná a skutečně ostrých je pouze několik málo centimetrů rozložených už téměř symetricky kolem kolem roviny zaostření. V podstatě vše mimo několik centimetrů hloubky ostrosti před a za rovinou zaostření je výrazně neostré:

7-sesty-pouzity

Metoda určování hloubky ostrosti pomocí zlomků HFV je jednoduchá, ale pohodlnější je jistě nějaký kalkulátor hloubky ostrosti do mobilního telefonu – konečně kdo by dnes ještě uměl počítat přibližně z hlavy!

Důležitější je pochopit principy: porozumět vlivu clonového čísla na hloubku ostrosti, stejně jako významu rozptylového kroužku nebo zvětšení snímku na vnímanou ostrost. Celý problém ostrosti ve fotografii je však podstatně složitější. Fotograf může volit, jak ostrou fotografii chce mít, od zcela neostré přes měkkou až po plně ostrou v celém rozsahu. Ostrost ovlivňuje řada faktorů: od vlastností fotografické techniky přes podmínky a způsob fotografování, charakter fotografovaného objektu až po zpracování fotografie a třeba i způsob publikování či podmínky pozorování atd. K některým zajímavým případům se vrátím v dalším pokračování.

Komentáře

Sledujte nás

Facebook YouTube Twitter RSS

© 2013-2014 ZONER software, a.s., všechna práva vyhrazena.

Facebook
YouTube
Twitter
RSS