27. 02. 2013Pavel Kristián ml.
Do středu 4 – Fotografova zhouba 2
V minulém článku (najdete ho zde) jsem začal popisovat možné příčiny, proč člověk přestane fotit. Dnes budu pokračovat s další várkou.
Bez zbytečného otálení hurá do toho. Druhá (a poslední) část článku o motivaci a především demotivaci k fotografování.
Lenost
Lenost a ješitnost nejsou ctnostmi hodnými podpory, nýbrž neřestmi zasluhujícími vyplenění. – G. B. Shaw
Klasika. Poznáváte se v některé z těchto citací: „Dneska fotit nepůjdu, je moc zima/horko/akorát“; „teď už není dobré světlo, půjdu jindy“; „nafotím to, až pojedu zpátky“; „nemám připravené vybavení“; a určitě bych mohl pokračovat. Možná si ani nic neříkáte, nebo máte svou výmluvu opravdu dobře vysvětlenou, například, že na focení potřebujete alespoň tři hodiny, abyste se dostali do té správné nálady, ale teď máte čas jen dvě. Nevadí! Vyrazte ven a foťte, chviličku, s tím objektivem, který máte zrovna nasazený. Učte se vidět skrz hledáček a foťte a foťte a foťte… Čím déle bude focení odkládat, tím míň se vám bude chtít jít. O úpravách ani nemluvím. K úpravám je zapotřebí sednout co nejdřív po focení, jinak vám hrozí to, že budete mít na disku místo 50 neprojitých fotografií fotek 300 a to už se vám chtít nebude určitě. No a pak si prostě řeknete, že nepůjdete přece fotit, když máte ještě x fotek z minula, ke kterým jste se ani nedostali. A je to! Jste v začarovaném kruhu lenosti a výmluv. Cesta do pekel.
Neznalost
Tak dlouho se uč, dokud trvá neznalost. – Walther
Co člověka dokáže opravdu odradit od focení, je neznalost. Ať už je to neznalost práce s novým vybavením, fotoaparátem, softwaru na úpravy… Pokud se jen na jediném kroku na vaší cestě k dobré fotografii setkáte s neznalostí toho, co znát potřebujete, je to velký problém, který vám může celé focení znechutit. Ne každý z nás je ten typ člověka, který s novým telefon stráví noc a ráno nemůže hýbat prsty, protože vyzkoušel každičkou funkci, kterou mu telefon nabízí. Pokud si koupíte nové vybavení, tělo, dálkovou spoušť, prostě cokoli. Obětujte tomu chvilku a naučte se s ním pracovat. Zjistěte si, jaké máte možnosti ostření a jak je přepnout, vyzkoušejte si různé režimy na spoušti, cvakněte si několikrát s bleskem v různých módech a v neposlední řadě si najděte také základní postupy a úpravy dostupné ve vašem softwaru. Z neznalosti správného použití softwaru a archivace totiž plyne problém, který se za začátku neprojeví. Pokud budete mít několik fotek z pár focení, vystačíte si se složkami na disku a nemusíte používat žádný nástroj na správu a archivaci. Pokud ale fotek přibude, budete muset začít používat nějaký software (Bridge, Lightroom, ZPS) a naučit se s ním pracovat. Jinak vás nepořádek zahltí a pohltí vaši chuď fotografovat.
Neúspěch
Není hanbou čestný neúspěch, ale strach z neúspěchu. – Henry Ford
Nikdo učený z nebe nespadl. To, že na prvním, druhém, stém focení nebudete mít krajiny jako Ansel Adams, ještě nic neznamená. Jasně, za svou práci chce být člověk odměněn dobrou fotografií. Pokud si po pěti foceních nedonese žádnou ani trochu použitelnou, může ho to mrzet a může na focení zahořknout. Proč se mi nedaří? Asi v tom nejsem dobrý… Ne! Chce to jen zkoušet, trénovat, koukat skrz hledáček. Zamyslete se, jestli něco neděláte špatně. Nebudeme vašemu stylu vyhovovat jiný objektiv? Co přejít z kompaktu na plnohodnotnou zrcadlovku? Co se inspirovat a zkoušet nejprve kopírovat něčí fotografie? Co si pořídit stativ? Nebo naopak, proč sebou tahat 5 skel, když pak nevím, které použít? Restrikce jsou silný nástroj kreativců! Vezměte si sebou na procházku jen pevný 50mm objektiv. Váš mozek přepne na něj a budete se soustředit jen na jednu jedinou ohniskovou vzdálenost. Najednou uvidíte svět jinak.
Tolik k důvodům proč nefotit. Snad se mi podařilo shrnout ty hlavní, které nás (vás, mě, všechny) sužují. Bojujme za svého koníčka! Za týden se vrhnu zase na nějaké jiné téma. Hodně štěstí a jak říká Bryan Peterson: „Nepřestávejte fotit.“