fotograficky.guru

Co obnáší fotografování High Key? A co že to vlastně High Key je a jak vzniklo?

Začneme trochou historie, ať máme hodnotné vědomosti uplatnitelné třeba večer u piva. Pojem High Key (a Low Key) pochází z filmové produkce z padesátých let. Jednalo se o druh svícení, který měl za cíl tonálně vyrovnat důležité prvky na scéně. Nejčastěji pomocí přidání dalších světel, nebo zesílení pomocných světel téměř na sílu hlavního světla (Key Light).
Klasickým příkladem tohoto svícení je třeba Čaroděj ze země Oz. Všimněte si, že ve tvářích herců nejsou téměř žádné stíny.

Naopak například v Casablance najdeme příklady použití Low Key osvětlení, kdy je scéna laděna do tmavé s výraznými kontrasty. Zatímco High Key evokuje radost a volnost, Low Key přidává na dramatičnosti.

Samozřejmě se nemusíme omezovat na černobílé snímky, příklady High Key svícení najdeme i v barevných filmech. Obecně se dá říct, že výrazně grafické snímky z Číny nebo Japonska jsou plné různých efektů svícení a výrazných kompozičních prvků.

A abychom uzavřeli celý kruh, můžeme se podívat znovu na Čaroděje ze země Oz, tentokrát v barevném provedení. Žádné stíny, žádný výrazný kontrast a ostré přechody.

Tolik k těm konverzacím u piva, teď si pojďme říct, jak je tomu ve fotografii. V dnešní době se s pojmem High Key ve fotografii setkáme u snímků, které jsou převážně ve světlých tónech a většinou i bez výrazného kontrastu. A úplně nejčastěji tak lidé označují černobílé portréty na bílém pozadí. Třeba jako tento (i když zde už je tmavých prvků dost na to, aby se o High Key dalo diskutovat).

Dallos Nyers via Creative Commons

High Key fotografie se ale v žádném případě nemusí omezovat na portréty, je to jen popis techniky, nebo, chcete-li, jen popis efektu. Takže například teď v zimě fotografujeme nejčastěji High Key snímky v podobě zasněžené krajiny a jednoho omrzlého stromku ve třetině záběru (však to znáte). Můžeme tak vyfotografovat různé objekty, detaily, krajiny… je potřeba pochopit, že se tu bavíme pouze o efektu.

Peter Castleton via Creative Commons license on Flickr

A stejně jako u filmu, i v případě High Key fotografie se nemusíme bavit jen o černobílé, jak dokazuje tento snímek od Petera Hurleyho (na jehož knize o portrétu teď dělám – je to pecka!).

Peter Hurley

Na co si dát pozor?

První velký problém, pokud se snažíme mít snímek plný světlých tónů, jsou jistě přepaly, respektive přepaly v důležitých oblastech. Co to je přepal? Přepal je oblast na fotografii, která je čistě bílá, není v ní žádný detail, žádné jiné tóny, nic jiného než čistě bílá. Vadí nám čistě bílé pozadí u portrétu? Pravděpodobně ne. Vadí nám čistě bílé fleky na pleti? Pravděpodobně ano. Pokud na vás histogram fotoaparátu tedy začne křičet, že někde na snímku je přepal, ještě to neznamená, že je fotografie na vyhození. Je totiž důležité, jestli je přepal tam, kde vám vadí.
Dalším problémem může být osvětlení. Potřebujete světlo, které nevytváří ostré stíny a tedy výrazný kontrast. U krajinářské fotografie to znamená počkat si například na zatažené nebe, kdy je světlo velice jemné a rozptýlené a stíny v podstatě nejsou. U portrétu to pak znamená nasvítit dostatečně jak pozadí, tak fotografovaný subjekt – nejlépe více světly z více směrů. I to s sebou ale přináší problémy, které je lepší rozebrat na konkrétním příkladu… V následujících článcích.

Vzhledem k tomu, že v rámci fotografického projektu 52 fototýdnů je právě High Key zadání na druhý týden, budu články přidávat hned, jak se mi podaří zadání splnit a pořídit ilustrační fotografie.

Více o celém projektu najdete zde.

A zadání na příští týden zase zde.