fotograficky.guru

Definic toho, co je autoportrét, je možné najít desítky. To klidně ponechám na vaše samostudium, protože pro nás by měl být autoportrét kreativním sdělením. Sdělením toho, jak byste se chtěli představit ostatním, jak byste chtěli, aby vás lidé viděli a vnímali.

A kreativita k tomu patří: autorem, fotografem i modelem jste v této trojjediné podobě vy sami. Nic by vás nemělo omezovat, jako model znáte do detailu záměry sebe jako autora a jako fotograf dokážete dokonale předat autoru i modelovi vše, co bude potřeba pro skvělý snímek.

Čím fotografovat autoportrét?
Toto je asi nejjednodušší část: tím, co máte. Neexistuje nic, jako doporučené vybavení, nejlepší autoportrétní objektiv, fotoaparát, nastavení expozice. Jediné, co existuje (mělo by existovat) je záměr. Nejjednodušší záměr je samozřejmě vzít fotoaparát do ruky, natáhnout ji od sebe, namířit na sebe objektiv a exponovat – selfie je na světě, kreativita zemřela.

Paško Tomić via Creative Commons license on Flickr

Není možné popsat všechny možnosti (udělala to za nás Natalie Dybisz ve své knize Naučte se fotografovat autoportrét, Zoner Press, 2011, ale alespoň některé tipy:

– Seriózní autoportrét: Použijte vhodné prostředí, fotoaparát na stativu, samospoušť nebo dálkovou spoušť. Zaostřete na náhradní objekt na místě, které za chvíli zaujmete, přepněte na manuální ostření, použijte samospoušť a pospěště si na své místo. V případě dálkové spouště spěchat nemusíte a můžete bez běhání pořídit i více snímků.

– Multiplicita: Stejným postupem jako výše vytvořte několik snímků, na kterých budete vždy v jiné pozici, na jiném místě a případně i v jiné roli. Následně snímky složte do jednoho.

– Odrazy: Fotoaparát na stativu a za pomoci dálkové spouště fotografujte svůj odraz v čemkoli, kde se zrcadlíte. Součástí snímku může být i váš vlastní originál (tedy vy plus odraz třeba ve výkladní skříni apod.); variant jsou mraky. Speciální kategorií těchto snímků je přímý odraz, kdy se vyfotografujete přímo proti zrcadlu. V takovém případě není nutný stativ, protože se můžete zachytit přímo s fotoaparátem „na oku“, nebo s výhodou při použití výklopného hledáčku nemusí být fotoaparát vůbec v obraze.

– Složenina: Fotografujte se z různých stran, z různých úhlů a směrů. Z částí těchto snímků můžete vytvořit svůj autoportrét v podobě kubistického díla.

– Podoba i nepodoba: Musíte se na autoportrétu podobat? Autoportrét není fotografie na občanku; nejde o vnější podobu. Autoportrét je vaše vyjádření sebe sama. Může být stylizovaný do podoby někoho zcela jiného nebo můžete zachytit sami sebe ve společnosti mnoha jiných lidí (na řadě uměleckých děl přidali malíři svoji tvář nějaké i okrajové postavě).

– Celek nebo jenom část: Můžete fotografovat celou postavu, obličej nebo jakoukoli část svého těla.

Černý Tomáš – vítěz fotografie Autoportrét brněnského FotoMaratonu

– Časosběr: Stačí postavit fotoaparát se širokoúhlým objektivem třeba do kuchyně, do dílny, na zahradu apod. a nechat dělat snímky třeba po 10 minutách. Něco z nich určitě vyberete.

– Multiexpozice: využijte režim skládání několika expozic do jednoho snímku a vytvořte třeba kombinaci svého ánfasu a profilu. Přesněji můžete totéž provést samozřejmě na počítači.

– Dlouhé expoziční časy: Pokud se při dlouhých expozičních časech (třeba 30 s) budete pohybovat a zastavovat, vzniknou vaše poloprůhledné duchovité snímky, rozmazané při pohybu, ale poněkud ostřejší a zřetelnější tam, kde se na chvíli zastavíte.

– Levitace: Před nějakým časem docela módní záležitost, vyžaduje plánování a přípravu a také nějakou práci na počítači – podrobnosti najdete např. v nahoře uvedené knížce.

– Lokální zdroj světla: Použijte v tmavé místnosti jakýkoli zdroj světla, telefon, malou lampičku apod.

Pokud vám to nestačilo, podívejte se např. na tento web.