fotograficky.guru

Internet je plný otázek o objektivech. Který jako první? Který na to? Který na ono? Pojďme se na ně podívat.

Prvně se podívejme na několik základních věcí. Pokud tu budu psát o ohniskových vzdálenostech, myslím tím ohniskovou vzdálenost na Full Frame senzoru. Pokud máte fotoaparát s crop factorem, je vyjádřen číslem (zjistíte ho v manuálu nebo na internetu). Tímto číslem vynásobte ohniskovou vzdálenost objektivu a dostanete se na reálnou ohniskovou vzdálenost, jakou bude mít objektiv na vašem těle fotoaparátu. Pojďme se podívat na příklad. Máte objektiv 24-70 mm. Na FF zrcadlovce bude opravdu 24-70 mm. Na zrcadlovkách nižší tříd Canonu je většinou crop factor 1,6, u Nikonů 1,5. Z 24-70 mm tedy u Nikonu s crop factorem 1,5 dostanete 36-105 mm. U fotoaparátu s crop factorem 2 by to bylo 48-140 mm. Já tu ale budu psát o FF, pokud ho nemáte, musíte násobit.

Další důležitá věc, kterou je potřeba vědět: proměnlivá světelnost. U některých objektivů najdete třeba jen číslo 2.8, respektive f/2.8. To značí, že objektiv po celé délce zoomu má světelnost 2.8, nejnižší clonové číslo, které můžete nastavit je vždy 2.8. U některých objektivů ale nejdete rozptyl, například 5.6-6.3. To znamená, že na nejširším ohnisku (třeba 18 mm) bude nejnižší možné clonové číslo 5.6, ale když naplno zazoomujete, dostanete se na clonové číslo minimálně 6.3.

Tak, konec povídání, pojďme se podívat na tři objektivy, které jsou obecně považovány za základ. Svatá trojice. Jen to 12-24 mm, 24-70 mm a 70-200 mm. Díky jen třem velmi kvalitním objektivům jste schopni pokrýt rozsah od 12 mm do 200 mm. Rozsah, který stačí skoro na vše, od fotografování krajin, přes street, portrét, po většinu sportů. Obrovskou výhodou této trojice je, že všechny tři můžete sehnat s neměnným minimálním clonovým číslem 2.8! A seženete je snad od všech značek na všechny druhy bajonetů! Ale pozor na přepočet u crop factoru!

12-24 mm – krása širokáče
Hned na úvod varování. Sice píši, že rozsah objektivu začíná na 12 mm, ale v tomto případě je to spíš +/- 12 mm. Jde o to, dostat se na opravdu široký záběr. U Canonu seženete objektiv 11-24 mm, od Nikonu 14-24 mm, od Tamronu, Sigmy a dalších výrobců cokoli mezi tím. Důležité je to, že s tímto objektivem do svého repertoáru budete moci zasadit velmi širokoúhlé záběry. Perfektně se může hodit na krajiny nebo třeba některé druhy reportážních snímků. Sigmu 10-20 mm f/3.5 seženete za něco kolem 12 tisíc korun, na druhou stranu například už zmíněný Nikon 14-24 mm f/2.8 stojí tisíců skoro padesát. Pokud fotografujete hodně krajiny, doporučuji jej zakoupit jako druhý a možná dokonce jako první objektiv.

24-70 mm – první volba
Objektiv s podobným rozsahem by měl být tím prvním, po čem sáhnete při výběru objektivu. Je to příjemný rozsah, se kterým můžete na jeho širokém konci v pohodě fotografovat krajiny, na nejdelším ohnisku pak hravě zvládne i perfektní portrétní snímky. Je to zlatý střed a neměl by ve vašem fotobatohu chybět. Většinou se kolem této délky pohybují i setové objektivy. Já jsem tuším ke své D90 dostal objektiv, který vychází (po přepočtu na FF formát) jako 27-77 mm. Je to prostě základní stavební kámen a doporučuji se učit fotografovat právě s ním. Velice kvalitní objektivy seženete od 20 tisíc korun.

70-200 mm – koukáme do dálky
Perfektní objektiv, který bych já kupoval určitě jako druhý a ti z vás, kteří se soustředí především na portrét nebo sport, by jej měli asi posunout na první místo. Je to perfektní objektiv a snímky z něj vypadají krásně. Jak už jsem napsal, hodí se skvěle na portréty, na fotografování detailů (i krajinných) a vystačíte si s ním u spousty sportů. Objektivy 70-300 s proměnlivou clonou koupíte klidně za 400 korun, ale to pravé sklo je opravdu 70-200 mm f/2.8, které stojí od dvaceti do šedesáti tisíc. Je to objektiv, se kterým dosahuji rozhodně nejlepších výsledků a sahám po něm nejčastěji.

Ještě, než se začnete děsit, kolik to všechno bude stát, mám pro vás několik dobrých zpráv.
Pokud s fotografováním začínáte, vystačíte si s jedním objektivem a je téměř jedno, jaký bude. Potřebujete se spíš učit expoziční pravidla, komponovat, zkoušet. Dalším krokem klidně může být pokrytí zmíněné ohniskové vzdálenosti třeba dvěma objektivy. 16-80 nebo 17-70 v kombinaci se 70-300. Máte základ na široké záběry a zároveň můžete vesele zoomovat až na 300 mm. Poté přijde čas, kdy si koupíte třeba nové tělo a budete chtít kvalitnější fotografie… a s tím přijde investice do již zmíněné svaté trojice objektivů.

Na závěr ještě zmínka k pevným objektivům, tedy ne zoomům, ale těm, které mají pevnou ohniskovou vzdálenost (například klasická pevná 50ka). Jejich výhoda může být poměr cena/výkon. Ale pozor! V dnešní době už u středně drahých pevných objektivů v porovnání se zoomy kvalitu v obraze skoro nepoznáte a za ty, u kterých rozdíl je (například 85 mm Sigma f/1.4 ART) si zase připlatíte (zmíněná Sigma ve verzi pro Nikon stojí 30 000 Kč). Jsou ale skvělé v jedné věci: omezují vás. Já vždycky říkám, že restrikce podporují kreativitu. Když vyrazíte ven s objektivem 50 mm, 85 mm, nebo třeba 35 mm, vsadím se, že si přinesete lepší fotografie, než když vyrazíte ven s ultra zoomem 18-270 mm. Ano, možná si chvilku budete říkat: „Škoda, že teď nemám zoom,“ ale po čase se začnete soustředit na ohnisko, které s sebou máte a začnete v něm „vidět“. Takže nezatracujte ani levné pevné objektivy!